
Gulag a sovětské represe – počty obětí z řad Čechů, Slováků, Poláků a Němců
Mezi oběťmi Gulagu, poprav a deportací bylo více než milion Němců, cca 700 tisíc Poláků a přes 20 tisíc Čechů, Slováků a dalších čs. občanů.
V roce 2025 jsme vytvořili několik zkušebních podcastů, které bychom vám rádi v budoucnu přinášeli pravidelně. Prvním z nich je rozhovor se slovenským spisovatelem a badatelem Peterem Juščákem o zapomenuté kapitole společné československé historie. Ten otevírá málo probádanou, přesto zásadní kapitolu našich společných dějin – masové deportace tisíců obyvatel dnešního Slovenska do Sovětského svazu v letech 1944–1945. Peter Juščák v rozhovoru s předsedou a zakladatelem Gulag.cz Štěpánem Černouškem ukazuje, že tato zkušenost nebyla okrajovou slovenskou epizodou, ale součástí širšího československého, respektive středoevropského příběhu, který dodnes nedokážeme uchopit v jeho celistvosti.
Zatímco v České republice se pozornost soustředí především na osudy několika stovek meziválečných emigrantů odvlečených do sovětských gulagů po roce 1945, do celkového obrazu se jen zřídka promítá 13 000 odvlečených civilistů ze Slovenska. Náš podcast ukazuje, proč je právě jejich příběh pro pochopení společné historie tolik důležitý.
Juščák detailně popisuje mechanismy zatýkání NKVD a sovětské protišpiónské jednotky Smerš, souvislosti s masovým zatýkáním civilistů v Maďarsku, nahodilé zatýkání v ulicích i používání udavačských seznamů. Rozhovor ukazuje, jak snadno se člověk mohl ocitnout na cestě do Gulagu, a jak složité je dnes rozlišit mezi politickými deportacemi, válečnými zajatci a osobami označenými sovětskou administrativou za „nepřátele“, často bez jakéhokoli důkazu.
Téma otevírá i širší otázky: kdo byli skuteční viníci, kdo oběti, a proč po 80 letech stále neznáme přesná čísla ani plné souvislosti.
Podcast se zaměřuje i na samotný více než 30letý výzkum Petera Juščáka. Ten popisuje, jak se po roce 1989 dostával k prvním svědectvím, jak vznikaly jeho knihy „Odvlečení“ či „10× Gulag“, a proč byla tato témata po desetiletí zcela tabuizovaná. Vypráví o stovkách pamětníků, s nimiž mluvil, o unikátních osobních archivech i o výjimečných osudech, které se mu podařilo zachytit – od příběhu Ireny Kavašové, známého z Juščákova románu „A nezapomeň na labutě“ a z filmu „Môj otec Gulag“, až po dramatické svědectví Ivana Kováče či Adriana Ilkoviče.
Tyto příběhy ukazují nejen tragédii jednotlivců, ale i širší sociální, kulturní a psychologické souvislosti života v sovětských lágrech.
Podcast se dotýká také současné slovenské paměťové politiky, která podle Juščáka stále nedokázala tuto kapitolu dějin integrovat do širšího společenského povědomí. Mluvíme o tom, proč je nezbytné vracet se ke společné československé historii, jak zásadní roli hraje otevřenost archivů a kritické myšlení a jak současné geopolitické dění znovu připomíná, že téma sovětských represí není jen historiografickým problémem, ale i živou součástí evropské zkušenosti.
Celý podcast sledujte na našem kanálu YouTube.
Tento materiál vznikl v rámci projektu realizovaného za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů.