Podívejte se na celý příběh Jana Plovajka

Toto je nejzachovalejší vězeňský barák, který jsme v 15 táborech podél Mrtvé trati objevili. V obou polovinách jsou téměř kompletně zachovány vězeňské palandy s patrnými pozůstatky jmenovek vězňů, v přední části obou místností pak dvě šatny i s čísly u háčků. U kamen jsou opřeny smeták a stěrka, kterými vězni umývali podlahy – na čistotu v barácích se přísně dbalo. V předsíňce u vchodu do každého baráku stál sud s pitnou vodou. Na stěnách je patrná i výzdoba válečkem – v každém baráku byla tato výzdoba jiná, stejně tak i barvy paland a další ozdobné ornamenty.

„Zpočátku, než byla dodělána všechna obydlí, jsme žili i po 200 osob v místnosti, potom nás bylo 30–50. Místnůstky u vchodu do baráku sloužily k provozním záležitostem: v jedné se sušily válenky, do další pak byla postavena umyvadla. Ze začátku, když nás tam přivezli, bylo všechno příslušenství venku, myli jsme se ve sněhu," vzpomíná Vasilij Basovskij na podmínky života v táborech na Mrtvé trati.

Na stropě a trámech v tomto baráku vedou dráty elektrického osvětlení. Většina táborů u Mrtvé trati byla plně elektrifikována, k čemuž sloužily samostatné elektrárny vybudované vězni.