Z celkového počtu 40 tisíc Něnců jich přes 25 tisíc žije v Jamalo-něneckém autonomním okruhu. A právě zde se Něnci nejvíce bouřili proti sovětskému režimu. Povstání z roku 1934 vešlo ve známost jako „Mandalada“, což v něnečtině znamená „sjezd ozbrojených lidí“.

Něnci patří k větvi tzv. samojedských národů Uralské jazykové rodiny, jazykově jsou tedy vzdáleně příbuzní Finům či Maďarům. Kočování, kdy se rodiny i se soby stěhují z místa na místo podle toho, kde jsou momentálně vydatná pastviště, je základním rysem jejich tradičního způsobu života. Dodnes se mu věnuje přes 50 procent původních obyvatel Jamalu, kteří si stále v tundře staví „čumy“ – stany podobné indiánským týpí, v létě pokryté plachtou nebo kůrou, v zimě teplou sobí kožešinou. „Po staletí se lidé i zvířata pohybují po stejných trasách a žijí v dokonalé symbióze. Je vlastně obtížné říct, zda sobi následují lidi, nebo lidé soby,“ vyprávěla nám v roce 2011 Zoja Saparbeková, pracovnice malého muzea v osadě Jar-Sale na poloostrově Jamal.

Odstraňte Rusy, vraťte hlas kulakům a šamanům!

Počátky sovětské vlády na Jamalském poloostrově byly poměrně divoké. Bolševici se totiž snažili původní obyvatele násilně obrátit k sovětskému způsobu života, jejich šamani byli za Stalina ve 30. letech masově zatýkáni. Něnci odmítali odevzdat své soby do sovchozů, v tundře se cítili jako svobodní lidé. V dubnu 1933 bylo v hlavním městě oblasti Salechardu zatčeno a uvězněno šest Něnců za odmítnutí odevzdat soby a za zbití členů národního sovětu. Čtyři z nich byli odvezeni do Tobolska a odsouzeni na deset let pracovních táborů.

V březnu 1934 se Něnci žijící na Jamalském poloostrově začali masově bouřit kvůli stále bezohlednějšímu chování sovětské vlády a proti zatýkání svých šamanů. Odboj spočíval hlavně v blokádě a sabotážích faktorií (míst, kde kočovníci shromažďovali a směňovali kožešiny a další produkty pastevectví). Vzbouřenci požadovali v podstatě úplné stažení sovětských orgánů z tundry: „Odstraňte Rusy, nepotřebujeme žádné faktorie, vraťte hlas kulakům a šamanům, děti do škol dávat nebudeme, neuznáváme sovětské zákony a nebudeme je dodržovat“

V prosinci 1934 povstání vyvrcholilo, když Něnci vyhlásili rozpuštění tří národních sovětů a zablokovali nedlouho předtím ustanovené faktorie Severní mořské cesty. Povstalci také zabili dva milicionáře a jednoho správce faktorie. Na konci prosince 1934 byl na Jamal vyslán oddíl vojsk OGPU (předchůdce NKVD a KGB) čítající sto vojáků, kterému se nakonec podařilo mandaladu potlačit, údajně bez ztrát na životech. Povstalci se rozprchli po širých, nedozírných pláních poloostrova Jamal, do jejichž hlubin sovětská moc nikdy pořádně nedohlídla. Tak skončil první organizovaný odpor Něnců proti sovětské vládě.

Dodnes živé povstání

V roce 1943 proběhly dvě další velké mandalady, tedy povstání, během nichž ozbrojení Něnci aktivně bojovali proti vojskům NKVD. Něnci, které sovětská vláda neváhala obvinit z kolaborace s nacistickým Německem, rozpustili několik sovchozů v odlehlé tundře a odvedli si soby. Vojáci je však dohnali, přemohli a 51 Něnců zatkli. Během vyšetřování z nich 41 zemřelo, rodiny bez sobů byly ožebračeny. Toto povstání je v paměti Něnců dodnes živé. Výsledkem byl odchod mnoha rodin do nejvzdálenějších oblastí tundry a naprosté minimalizování kontaktů s okolním světem po celou dobu existence Sovětského svazu.

Po Druhé světové válce se situace poměrně uklidnila. „Byly sice sovchozy, ale sobí sovchoz nestojí na místě,“ vysvětluje Zoja Saparbekova. V určitých osadách sice stály úřadovny sovchozu, kam na podzim přijížděli pastevci hodnotit výsledky či nakoupit potraviny, jinak ale v podstatě vše probíhalo jako po staletí předtím. „Ani sovětská moc nenarušovala trasy a pohyb stád sobů, to si nemohla dovolit, protože sobi by ji stejně neposlechli.“

Možná větší hrozbu než sovětská vláda znamená dnes pro Něnce těžba zemního plynu. Na poloostrově Jamal se dobývá na 90 procent ruského plynu, odsud před zahájením války proti Ukrajině proudil i do České republiky. Stovky kilometrů nových železničních tratí přetínají tradiční migrační trasy sobů, jsou znečišťována pastviště, do oblasti přichází za prací desítky tisíc lidí z celého Ruska. I když si své tradice Něnci stále udržují, proti Gazpromu a ruskému státu jsou prakticky bezmocní a jejich budoucnost je v mnohem větším ohrožení než za sovětských dob.

Autor: Štěpán Černoušek, 30. prosince 2024

Foto: Petra a Štěpán Černouškovi (Něnci na poloostrově Jamal v osadách Aksarka a Jar-Sale v dubnu 2011)

Zdroje:
- Larkov Sergej, Romaněnko Fjodor: "Vragi naroda" za poljarnym krugom, Paulsen, 2010
- Mandalada: Kak nency voevali protiv sovětskoj vlasti i čto s nimi stalo? Dzen.ru, 12. 8. 2022
- Vosstanija na Jamale 1934, 1943. Russkaja nacionalnaja filosofija https://www.hrono.ru/sobyt/1934sssr.html
- Fondy a materiály muzea v Jar-Sale