Milý Léňo, povykládám o sobě. Žiji jak dřív, pořád stejně. Příliš jsem nezestárla, jen o oči jsem přišla docela a nohy hrozně bolí. A počasí je tu špatné, moc vlhké.

Dostávám tři sta padesát jeden rubl na ruku, víc než dřív. Protože jsem sama, na jídlo stačí. Jen když je potřeba něco koupit, tak se jídla vzdám nebo prodám něco, co nepotřebuji. Tak takhle žiji, ale není to špatné.

Všechno nejlepší k Novému roku a v Novém roce dobré zdraví, šťastnou ruku a úspěch. A stýkej se jen s hodnými slečnami, hezky si užívej, milý Léňo. Posílám ti srdečný milující pozdrav.

Tvůj dopis jsem dostala, děkuji ti za něj, ale dopisy od tebe jdou moc dlouho, dva měsíce. Také jsem ti psala, že jsem od tebe dostala svůj dopis s kvitancí, že se adresát odstěhoval, kvitanci jsem ti poslala, aby ses o tom přesvědčil. Mám za tebe radost, milý Léňo, že i když tě to dobře nenaučila máma, naučí tě tábor, jak žít a poslouchat starší. Byla jsem na poště a tam mi pověděli, že balíček už je na místě, možná se ještě nedostal do tábora. Zmizet nemohl, protože jsem ho pojistila. Milý Léňo, zeptej se na své poště, aby zažádali městské…